Tento víkend jsme měli být původně úplně někde jinde. Nakonec jsme díky sobotnímu turnaji starší zamířili směr Zlín.
V pátek jsme navštívili zlínské Muzeum jihovýchodní Moravy, konkrétně výstavu Svět hraček Baťa, které kdysi firma Baťa vyráběla. Návštěvníci měli možnost si jednu původní hračku osahat. Zrestaurované kusy byly dostupné pouze oku nebo modely z 3D tiskárny na omak pro nevidomé. Ve Zlíně též oko zaujala typická architektura.
První víkendovou noc nás hostila krásná bezkempí zahrada nad Napajedly. Vyzkoušeli jsme mušku dětí a vzorně se uložili brzy ke spánku, aby hráčka byla ráno vyspaná do růžova, plná síly a dobré nálady 😉
Sobotu jsme trávili v Městské hale v Otrokovicích a jejím okolí. Po turnaji jsme ještě navštívili lanové centrum, které je hned přes silnici od haly. Když už došly mladým síly, zamířili jsme do vinic poblíž Velehradu, kde jsme přespali druhou noc. Ochutnali jsme něco málo z domácí produkce a byli jsme mile překvapeni.
V neděli jsme si to namířili do Boršic, kde jsme prošli Stezku lovců mamutů. Musím říct, že mě mile překvapila. Pro děti super. Pro dříve narozené a menší raubíře v půli cesty odpočívadlo a několik dřevěných soch k blbnutí. Cestou je i překvapení pro dospělé, past na mamuta 😀
Z Boršic jsme se vydali na rozhlednu Floriánka. Výhledy opravdu nádherné. Počasí opět vyšlo na jedničku. Od Floriánky jsme vyrazili směr domů. Aspoň jsme si to v daný okamžik mysleli. Ale zastávka v Bukovanském Mlýnu se trochu prodloužila. Krmení zvířátek, rozhledna a na závěr Cesta českých panovníků s komplexním dějepisným výkladem našeho táty.
A opět jedna historka do pléna. Stojíme u ohradníku u výběhu oslíků. Cedule jak Brno „Pozor elektrický ohradník“, podpořeno obrázkem blesku (pro písma neznalé). Poblíž stojící paní zkouší sáhnout na drát, jestli náhodou nekecají. Najednou se ozve „au, to kope“. No comment 😀